Tyto stránky použivájí cookies
Náše stránky používají technické, analytické, marketingové cookies. Toto vše potřebujeme pro správnou funkci stránek a pro vyhodnocení, jak jsou naše stránky používány. Pro více informací a nastavení navštivte Informace o cookies.
Nastavení
Znak městské části Brno-Černovice

Brno
Černovice

Logo města Brna

Významné akce

Černovické hody

Hody v Černovicích se slavily už v 18. století. Po reformě císaře Josefa II. se zde slavily tzv. císařské hody, které připadaly na neděli po 15. říjnu a byly zavedeny tímto panovníkem jednotně pro celou monarchii. Před jejich ustanovením se u nás jako hody zřejmě slavil „Florianifest“, svátek patrona Černovic a kostela, počátkem května. Černovice byly v této době osídleny převážně německým obyvatelstvem, průběh hodů se zde nelišil od hodového dění v ostatních obcích brněnského německého jazykového ostrova. Novodobá historie hodů se píše od roku 1993. Hodové zábavy se tradičně konají začátkem září ve Starých Černovicích na nádvoří kulturního domu na Faměrově náměstí. 

Černovický ples

Ples je tradičním vrcholem černovické taneční sezóny. Koná se v jídelně střední školy na Charbulově ulici a jeho součástí je kromě tance bohatý doprovodný program. 

Černovické ostatky

Ostatky nebo masopust nebo fašank navazují na minulosti, kdy se lidský život řídil především podle hospodářského a církevního roku. Masopustní neboli fašankové období začíná od Tří králů a končí čtyřicet dní před Velikonocemi. Lidé v té době neměli tolik práce, slavily se svatby, domlacovalo se obilí, čistily se postroje, dralo se peří a další drobné věci, na které běžně nebyl čas. Bylo to období, které využívali i k tomu, aby se pobavili a pořádně najedli. Však se také sobotě před popeleční středou říkalo mastná a neděli se říkalo taneční. To ale bylo naposled, kdy se lidé pořádně nacpali, protože po fašankovém veselí přišlo čtyřicet dní těžkého půstu. V Černovicích obnovili tuto tradici manželé Königovi a jsme rádi, že se drží až dodnes. Městskou částí prochází průvod fašankových, ve kterém nesmí chybět kobyla jako symbol hospodaření a medvěd jako symbol plodnosti.